Obsah

Symboly obce

Zdůvodnění k návrhům znaku a praporu obce Počenice - Tetětice (okr. Kroměříž)

 

První písemná zmínka o existenci Počenic pochází z r. 1283, kdy Mikuláš z Počenic svědčí na listině pro klášter sv. Jakuba v Olomouci. Už ve 14. století byla vesnice majetkově zcela rozkouskována. Svůj díl dědili domácí vladykové z Počenic (psali se i po sousedních Tetěticích) až do husitských válek. Kromě nich se v Počenicích až do konce l6. století vystřídal téměř nepřehledný zá­stup držitelů z řad okolní drobné šlechty. Proto zde byly i dvě tvrze. Horní tvrz byla vybudována někdy ve 2. polovině 14. století a je poprvé doložena k r. 1409. Ještě v r. 1574 získal obě sídla Nikodém z Bobolusk, ale už v r. 1590 byla horní tvrz pustá - zanikla brzy po připojení příslušné části osady k Morkovicím. Stála v těsné blízkosti tehdejšího mostu přes místní potok, žádné pozůstatky po ní ale nezbyly. Dolní tvrz stála v té části Počenic, kterou vlastnili vladykové z Počenic. Přestála zřejmě husitské i česko-uherské války, po­prvé je zmiňována až v r. 1568, kdy Jetřich Podstatský z Prusinovic získal od Mikuláše mladšího z Hrádku vedle Horních i Dolní Počenice. Tvrz opět beze stopy v 17. století zanikla. Po r. 1574 byly sice obě části spojeny v jeden celek, nikoliv však nadlouho. Syn Nikodéma Boboluského Jan se velmi zadlužil, což se projevilo opět rozdělováním vesnice na malé díly. Tak se tu objevili i potomci někdejších vladyk z Počenic - Mikuláš a Jan Želečtí z Počenic (1589). Počenice samy zůstaly pak až do zániku feudalismu rozděleny na dvě části - morkovickou a uhřickou.

Rozdrobení majetku v Počenicích se projevilo také v místní církevní i obecní správě, neboť ve vsi byly již počátkem patnáctého století dva kostely a každá část obce užívala vlastní obecní pečeti. Původně zde stály kostely sv. Gotharda (dol.r. 1407) a svatého Petra (dol.r. 1412). Kostel sv. Gotharda zanikl kolem r. 1590, na místě kostela sv. Petra byl v letech 1764-68 vybudován dnešní kostel sv. Bartoloměje. Obecní pečeť morkovické části Počenic měla v pečetním poli obraz sv. Bartoloměje, pod ním dvouřádkový nápis S. BARTOLO / MEVS., po obvodu OBECNI. PECZET. DEDINI POCZENITZ. 16. 78., zatímco uhřická část užívala pečeti s vyobrazením radlice a snopu obilí, po stranách snopu majuskulní iniciály G - O, opis Obecz. DEDINY. Pocenicz. Zkoumané otisky pochází z r. 1827 ( MZA Brno, fond D 9, kart.466, sign.2497 ).

Integrované Tetětice jsou rovněž velmi starou osadou. Připomíná se již v r. 1358 jako samostatný, i když nevelký statek, opět majetkově rozdrobený. Jeho část byla v majetkem vladyk z Počenic, z nichž někteří se po vsi také psali (např. Levík z Tetětic, příp. v r. 1385). V r. 1391 držel již zcelenou vesnici Zbyněk z Dřínového. Před r. 1437 byly Tetětice spojeny s Morkovicemi, u nichž se uvádí ještě v r. 1480. Nedlouho potom koupil vesnici klášter Všech Svatých v Olomouci, jak vysvítá z dokumentu, vydaného v r 1497 proboštem a konventem kláštera lanškrounského. Klášter připojil Tetětice ke svému nezamyslickérnu statku, jehož součástí zůstaly až do zániku patrimoniální správy (1848),

Osada byla vždy přifařena do Počenic, má ale svou kapli Andělů Strážných, vystavěnou v r. 1836, V pečetním poli tetětické obecní pečeti byl obraz radlice, opis majuskulou PECET. OBECNI DEDINI TETETIC. 1668. (srov.: F. V. Peřinka, Kroměřížský okres - VM, Brno 1910, s. 32 a 362 ).

Návrhy obecních symbolů Počenic-Tetětic vznikly spojením symboliky starých obecních pečetí (radlice, obilný klas, a nůž sv. Bartoloměje) s tzv. kolpakem, janičářským či tatarským kloboukem neb čepicí, převzatou z erbu vladyk z Počenic, resp. z erbu pozdějších Želeckých z Počenic a následně upravenou, Z jejich erbu pochází i zvolené tinktury (tj. barvy). Z návrhů znaku vychází také zjednodušené návrhy praporu obce, vytvořené v souladu se zásadami a zvyklostmi současné české vexilologické tvorby.

Stránka

  • 1

znak

znak

prapor

prapor


Stránka

  • 1